Pokud si o mě myslíte, že jsem blázen, ani mi to nemusíte říkat. Já si to totiž myslím taky :)
1. 11. 2008 13:27
Rubrika: Přemýšlení

Drahý příteli, chtěla bych ti toho tolik říct. Třeba to, že jsi můj přístav, kdyz moře života zmítá mojí malou kocábkou. Jsi člověk, který ve mně vidí poutníka jdoucího ke Světlu. Potřebuji si v tobě odpočinout a chci s tebou sdílet svoje i tvoje…


19. 10. 2008 18:52
Rubrika: Přemýšlení

Před delší dobou se mě budoucí kmotr zeptal jak by vypadal pro mě ideální mužskej… A já byla donucená se nad tím zamyslet. Řekla jsem, že takovej, kterej bude nosit stříbrnej prstýnek je pro mě ideální. Ale potom jsem měla víc času na přemýšlení a…


Včerejší večer se nesl ve znamení společenských šatů, obleků a lodiček. Začaly nám totiž taneční… To vám bylo nadělení to vám byla mela, šaty, boty, vlasy, nehty a šminků tři kila J Taneční začínaly v sedm hodin, ale už od půl šesté se česalo,…


Já jsem vyrůstala v rodině, kde jsme pravidelně chodili na mši a doma jsme se občas modlili. Když jsem pak nastoupila do primy u nás na gymplu, tahaly mě děcka z kostela a spolužáci v jedněch osobách, ať se přidám, že je u nás ve farnosti nový kněz,…


Podivuhodná pouť pouští aneb PoPouPo 2008 Letošní tábor byl ve znamení vedra a písku, neboť jsme se vydali přes poušť ke Studni poznání. V neděli 29. 6. po ranní mši vedoucí Andy, Bára, Eliška, Míra, Vašek a Tomáš převzali od rodičů jejich potomky a…


16. 8. 2008 15:12
Rubrika: Přemýšlení

Během posledních několika dnů jsem četla na Signálech dva hodně dobré články. Jeden z nich napsal mě úplně neznámý kluk a druhý napsal můj kamarád z tábora. Oba články mě oslovily a pomohly mi zkonkretizovat myšlenku, která mi už delší dobu hlodala…


Dalo by se to taky nazvat Jeden úhel pohledu na svět... S bezmocí otrokůukrývám slzy,zeptej se proroků,že na smrt je brzy.S bezmocí otroků,sedávám v koutech,svět plný pokroků,drží tě v poutech.S bezmocí otroků,skrývám ta pouta,stačilo pár rokůa svět…


Prý také dost depresivní, ale je to jedna zmála básenek, které jsem ochotná zveřejnit. Je o jedné mé kamarádce... Na kopci stála,černá hříva jí kolem hlavy vlála,všemu sbohem dala,a životu zamávala...Rozhodla se jít,jít a nikde nestavit,jít, kam až…


Tahle povídka je prý dost depresivní, ale já myslím, že v ní snad něco je.... Byl chladný podzimní večer a ve vzduchu bylo cítit tlející listí a blížící se zima. Těžká,tmavá mračna pomalu plula oblohou a slunce už dávno zapadlo. Bylo šero. Stála na…


24. 7. 2008 17:44
Rubrika: Přemýšlení

Přijde za mnou jedna třináctiletá kamarádka s tím že má „úžasného kluka“, položila jsem jí jedinou otázku „Provdáš se za něj?“ „Co blbneš, je mi třináct…“ zavrtěla hlavou a jala se opravovat nános pudru na svém nose. „Tak proč s ním chodíš?“ ptala…


Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková