Pokud si o mě myslíte, že jsem blázen, ani mi to nemusíte říkat. Já si to totiž myslím taky :)

Den D

23. 9. 2011 10:42
Rubrika: Deník nevěsty

"A je to tady..." řekla jsem si, když jsem v sobotu 17. 9. zamáčkla budík. Na displeji na mě poblikávaly číslice 6:50... budík jsem předtím podvědomě odložila a teď jsem musela trochu pohnout, v 7:15 už jsem měla vyzvedávat květinovou výzdobu a spolu se svědkyní a tatínkem jet ozdobit kostel.

Domů jsem přijela něco málo po deváté a měla dvě hodiny do příchodu kosmetičky a kadeřnice, které jsem se snažila strávit nějak inteligentně, ale jak každý jistě pochopí, moc to nešlo :-)

Musela jsem do města pro mašličky na auto, které jsem samozřejmě zapoměla koupit v pátek a tak mi nezbylo, než šlápnout do bot :-) spolu se svědkyní (které patří velký dík, protože se mnou strávila poslední tři dny) jsme vyřídily nutné pochůzky po městě a pak jsem doma zalezla asi na třičtvrtě hodiny do koupelny a dala jsem si uklidňující lázeň.

Doma to zatím vypadalo jak na největší rodinné sešlosti v dějinách klanu, protože přijížděli příbuzní, přišla družička a nakone i paní kadeřnice a pani kosmetička :-)

Paní kadeřnice na mě začala pracovat kolem půl dvanácté, mezitím paní kosmetička nalíčila maminku a družičku. Nakonec nalíčila i mě... skoro jsem se bála podívat do zrcadla ale cítila jsem se krásná, což je asi pro nevěstu důležité :-) Paní kosmetičku udivoval můj klid, o kterém jsem já měla pochybnosti, ale když mi popsala hysterii některách nevěst, tak jsme se společně zasmály. I těmto dvěma ženám patří velký dík, protože vytvořily, alespoň mě, úžasnou atmosféru pohody v zázemí domova :-)

Přibližně po druhé hodině se u nás sešli i další kamarádi, kteří s námi pojedou v konvoji do kostela. Jelo nás asi sedm aut...

Před kostelem jsem potkávala kamarády, kteří přijeli i hodně z daleka a i když jsem neměla moc času, snažila jsem se s nimi aspoň přivítat. Tímto jim děkuji za obětavost :-)

Co se dělo v kostele asi nedokážu úplně přesně popsat, ale myslím, že mi rozumíte :-)

Byl to nádherný den a já děkuji Bohu, že nás přes všechny peripetie a zdánlivě nepřekonatelné překážky dovedl až před oltář, kde jsme mohli začít společné dobrodružství s názvem MANŽELSTVÍ.

Deo gratias!

Zobrazeno 1314×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková