Podivuhodná pouť pouští + video (made by Honza)

Letošní tábor byl ve znamení vedra a písku, neboť jsme se vydali přes poušť ke Studni poznání. V neděli 29. 6. po ranní mši vedoucí Andy, Bára, Eliška, Míra, Vašek a Tomáš převzali od rodičů jejich potomky a vyrazili s nimi směr Gruna. Cesta byla dlouhá prokládaná hrami a odpočinkem ve stínu, ale  nakonec dospěla ke svému cíli na faře na Gruně, kde děti čekal výborný oběd, po kterém vyrazily do lesa aby si zahrály hru, při které byly rozděleny do skupinek podle barev. Červení (vedoucí Tomáš a Eliška), Modří (vedoucí Bára a Vašek) a Zelení (vedoucí Andy a Míra) se poté vydali na stopovačku, při které postupně našli vzácné látky na výzdobu pokojů, deníčky, do kterých si budou zapisovat průběh tábora a nakonec legendu ke svému patronovi. Patronem červené skupiny byl Drakobijce svatý Jiří, patronem modré skupiny byla Krásná paní - svatá Zdislava a patronem zelené skupiny byl Bratr píseň - svatý František. Zbývající část dne skupinky věnovali vymýšlení svých názvů, hymny, výzdobě pokojů a seznamování. K večeru přišli majitelé vily (fara), ve které jsme bydleli, aby nás seznámili s jejím řádem a abychom se jim představili. Červení si dali název Bojovníci svatého Jiří, modří se pojmenovali Blue Combo a zelení založili čtvrtý řád svatého Františka a říkali si Frantíci. Evžen s Vlastou, jak se majitelé vily jmenovali. se nám představili i se svými rodokmeny. V noci nás probudila tajemná hudba linoucí se z půdy, kam jsme se ze zvědavosti hned vydali. Našli jsme tam pana Ladislava, což byl předek paní Vlasty a majitel půdy. Seznámil nás s půdou a nastínila nám naši pouť. K ránu jsme se rozcvičili, pomodlili a najedli a vydali se podle pokynů pana Ladislava na pochod přes území tekutých písků. Cesta byla dlouhá a náročná, ale my jsme se nesměli zastavit, abychom neuvízli v smrtících tekutých píscích. Na konci naší poutě nás čekali naši patroni sv. Jiří, sv. Zdislava a sv. František, kteří nám přislíbili svoji pomoc a modlitby na celé naší pouti. Večer nás opět navštívili Evžen s Vlastou a představili nám některá povolání svých předků a zahráli jsme si spoustu her. Večer jsme rádi zalezli do svých spacáků a usnuli, protože tekuté písky nás vyčerpaly.

Během následujících dní musely skupinky prokázat, že umí konat dobré skutky a došlo i na získávání rytířských ctností, protože nás Krásná paní pozvala na bál a na takový bál mohou jen ti kteří oplývají těmito ctnostmi – každý jednotlivě prokázal že je odvážný, zručný, umělecky nadaný, umí plavat a nakonec přišla i lekce slušného chování, kterou však přerušil neurvalý posel s hroznou zprávou – DRAK JE TU. Evžen s Vlastou se urychleně omluvili a odešli. My jsme byli vyděšení a zmatení a tak jsme se rozešli po skupinkách na pokoje, pomodlili jsme se ke svým patronům a zkusili jsme jít spát. Ne však na dlouho, vzbudila nás trubka a na okně byl vzkaz a plánek. Prý máme jít k drakovu doupěti a vyslechnout poradu jeho pomocníků. Pomocníci byli nevychovaní, hloupí a chrlili oheň ale jejich tupost nám byla ku prospěchu. Vyslechli jsme tajné informace o tom jak na draka a šli jsme tentokrát už do rána spát. Dopoledne přišli trenéři Rambo a Jambo, aby dohlédli na náš bojový výcvik. Pracovali jsme na sobě tvrdě a oba nás na konci pochválili a popřáli nám štěstí v boji. Další den byl ve znamení sbírání sil k boji. Odpoledne jsme si hráli hry s Evženem a Vlastou, kteří nám přišli před bojem dodat odvahu a po příchodu posla se zprávou o drakově úkrytu zavlály bojové zástavy, zatroubily polnice a zpívaly se bojové písně a hymny. Po krátké cestě jsme došli k drakově sluji a strhl se lítý boj. Služebníci draka nám nic nedarovali, i když bylo jasné, že ti jejichž srdce patří Dobrému pastýři zvítězí, všichni bojovali až do konce. Tři drakovy koruny byly ukořistěny, poskoci draka zahnáni a my se za zpěvu polnic a vítězných písní vrátili na faru, kde nás čekala studená sprcha, protože černí bojovníci používali dračí sliz jako munici. Unavení po boji jsme rádi ulehli do spacáků a usnuli. Druhý den jsme odpočívali, odpoledne jsme si hráli s Fretkou AZ kvíz a jiné hry a večer nás Evžen s Vlastou pozvali na slavnostní večeři. Poté přišla krásná paní Zdislava a pozvala nás na bál, během kterého jsme se dozvěděli něco o vývoji hudby od pravěkého UTA-UTA NA MAMUTA až po punk a hip-hop, ocenila se práce na deníčcích a  pak byl každý jednotlivě pozván na půdu, kde nahlédl do své duše a omyl se ve Studni poznání.