Otroctví

Dalo by se to taky nazvat Jeden úhel pohledu na svět... 

S bezmocí otroků
ukrývám slzy,
zeptej se proroků,
že na smrt je brzy.

S bezmocí otroků,
sedávám v koutech,
svět plný pokroků,
drží tě v poutech.

S bezmocí otroků,
skrývám ta pouta,
stačilo pár roků
a svět si tě spoutal.

S bezmocí otroků,
dá těžko se žít,
udělej pár kroků,
stačí jen chtít.

S bezmocí otroků,
už nechci žít,
udělám pár kroků,
ať svobodně můžu jít.

Bezmoci otroků,
vzdávám se teď,
tichý zvuk kroků,
šeptá mi leť.

Bezmoc otroků,
je minulost má,
stačilo pár kroků,
však kdo tu odvahu má...